Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.
Ukrajina drony s dlouhým doletem útočí především na ruskou ropnou infrastrukturu, která se nachází i v Ťumenské oblasti. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova dokonce tvrdí, že při pondělním útoku byla v Ťumeni zasažena rafinerie. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily. „Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů,“ uvedla správa.
Členské státy EU se zdají být blízko dohodě na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci bloku. Maďarsko podle listu Financial Times naznačilo, že návrh už nebude blokovat. Další jednání velvyslanců při EU se koná ve středu. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazovala Česká republika, dlouho pro něj ale nezískala dostatečnou podporu. Zpravodajské služby tvrdí, že nejrůznější sabotáže v Evropě jsou často vedeny špiony operujícími pod diplomatickým krytím.
Moskvou sponzorovaní zpravodajci jsou obviňováni z nárůstu provokací proti státům NATO, od žhářství a kybernetických útoků až po sabotáže infrastruktury a narušení způsobená drony. Podle bezpečnostních služeb jde o koordinovanou kampaň s cílem destabilizovat evropské spojence Kyjeva, napsal list Financial Times. Navrhovaná pravidla mají donutit ruské diplomaty působící v hlavních městech EU informovat ostatní vlády o svých cestovních plánech ještě předtím, než překročí hranice hostitelské země.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo v Rusku kolem tisícovky vojáků obviněno z vražd, napsal dnes nezávislý server Mediazona s odvoláním webové stránky vojenských soudů a vlastní výpočty. Ze statistik webu vyplývá, že počet obvinění vojáků z vražd nebo úmyslného způsobení těžké újmy s následkem smrti v posledních letech narůstal. Jedná se o vraždy na frontě i v týlu, píše Mediazona.
Zatímco v roce 2022 server registruje 38 takových případů, o rok později se jich podle něj k soudům dostalo už 266, v loňském roce 346 a letos dosud 377. Mediazona podotýká, že některé případy z roku 2022 mohly skončit u soudu už před invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
