Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko dnes reprezentuje základní hrozbu pro evropskou bezpečnost, svobodu a demokracii, uvedl Petr Pavel na Foru 2000 v Praze. Moskva podle něj cílí na oslabení a rozdělení transatlantické komunity. „Tato válka má mnoho bitevních polí, od kybernetických útoků po zastrašování těch, kdo mluví proti Putinovi,“ řekl. Je to podle něj také válka vedená skrz klamání společnosti kvůli strachu či frustraci.
Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že v důsledku ruských útoků nastaly výpadky dodávek elektřiny nejméně v sedmi oblastech země.
Server Ukrajinska pravda píše, že v noci se v okolí města Feodosija na východě Ruskem okupovaného Krymu ozývaly výbuchy a lidé hlásili, že pracuje protivzdušná obrana. Pak Moskvou dosazený šéf správy na Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že terčem útoku se stal sklad pohonných hmot a vznikl v něm požár.
Protivzdušná obrana podle něho sestřelila více než 20 dronů. Lidé na sociálních sítích sdíleli videa, na kterých je zachycený velký požár, například na záběrech zveřejněných na telegramovém kanálu Krymskij větěr jsou vidět plameny šlehající na několika místech a hustý černý dým stoupající z objektu. Tento sklad drony zasáhly už 6. října. Trosky sestřeleného dronu podle tohoto telegramového kanálu zasáhly také tepelnou elektrárnu v Simferopolu a lidé hlásí problémy s dodávkami elektřiny v tomto městě a Feodosiji.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
