Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.
„Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským,“ řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News. „Něco se stane, ale oni na to ještě nejsou připraveni. Ale něco se stane. Podaří se nám to,“ dodal.
Trump ve středu řekl, že se chystá v nadcházejících dnech o válce na Ukrajině znovu jednat, když jeho srpnový summit s Putinem na Aljašce nepřinesl výrazný pokrok. Představitel Bílého domu uvedl, že Trump by měl dnes telefonicky hovořit se Zelenským a evropskými lídry, kteří se předtím zúčastní schůzky takzvané koalice ochotných v Paříži. Zabývat se na ní budou zejména bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody.
„Rusko nebude diskutovat o jakékoli formě zahraniční intervence na Ukrajině, která je zásadně nepřijatelná a podkopává jakoukoliv bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu.
Von der Leyenová v neděli listu Financial Times (FT) řekla, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ na vyslání mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk po skončení konfliktu. Tyto jednotky budou mít podle ní podporu Spojených států.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Především o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bránící se ruské agresi budou dnes v Paříži jednat evropští lídři z takzvané koalice ochotných zemí, jejíž součástí je i Česko. Spojenci Kyjeva budou na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hovořit o tom, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě podpisu mírové dohody s Ruskem.
Schůzky se mimo jiné zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Paříži je podle médií i zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Na dálku z Prahy se společně s českým premiérem Petrem Fialou připojí také generální tajemník NATO Mark Rutte.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
