Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu na jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem, informuje televize CNN.
Důstojník amerického námořnictva ve výslužbě řekl BBC, že USA pravděpodobně neposkytnou Ukrajině rakety Tomahawk vzhledem k úrovni americké podpory potřebné k jejich provozu. Důstojník ve výslužbě Mark Montgomery prohlásil, že „zpravodajské služby, zaměřování a směrování misí zapojí Spojené státy do takových záležitostí, že se Donald Trump časem bude cítit velmi nepříjemně.“
Dodal, že rakety vyžadují „speciální vybavení“, které USA pravděpodobně nebudou ochotny předat. Řekl, že existuje možnost, že by Trump mohl Kyjevu nabídnout rakety, ale že je to spíše politická než vojenská otázka: „Nemyslím si, že je v dohledné době uvidíme na bojišti.“
Ruský vojenský soud v Rostovu nad Donem dnes patnácti ukrajinským vojákům uložil tresty vězení od 15 do 21 let. Příslušníky praporu Ajdar, který ruské úřady označily za teroristickou organizaci, odsoudil za terorismus. Kyjev verdikty odmítl jako frašku a porušení mezinárodního práva, uvedla agentura AP.
„Ani jednoho z Ukrajinců neobžalovali z konkrétních válečných zločinů,“ napsal server Mediazona. Obžaloba se podle portálu opírala výhradně o skutečnost, že zajatci sloužili v praporu Ajdar, a tak je obvinila z účasti v teroristické organizaci, z podílu na násilném převratu, tedy svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014, a ze zapojení do teroristického výcviku.
Šlo o druhý hromadný proces s ukrajinskými válečnými zajatci od března, kdy bylo odsouzeno 23 vojáků elitní brigády Azov. I tento soud Ukrajina považuje za porušení mezinárodního práva.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
