Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Americký návrh na ukončení války na Ukrajině není podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. Ministr to řekl ve čtvrtek večer veřejnoprávní stanici ZDF. Zahraniční agentury mezitím v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů návrhu, který počítá mimo jiné s uznáním Krymu a celé Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny za ruské.
„Z mého pohledu to není žádný plán,“ řekl Wadephul. Doplnil, že zabíjení na Ukrajině musí konečně přestat, a proto je každý pokus o ukončení bojů a zahájení rozhovorů správný a je třeba jej podpořit. V rozhovoru se stanicí ZDF hovořil Wadephul o „návrzích“ a zdůraznil, že je vše ještě neurčité.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (FT).
Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na „agresivním“ harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše „před Dnem díkuvzdání“, který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.












