Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Dnes jsme vstoupili do nové etapy,“ uvedlfrancouzský prezident Macron po setkání se Zelenským s tím, že Francie a Ukrajina posilují vzájemnou spolupráci v obranném průmyslu.
Dnes podepsané dohody podle něj počítají s okamžitými dodávkami bezpilotních prostředků, dronů, které ničí další drony, a přesně naváděných bomb. V dalších letech Francie chce Ukrajině dodat systémy SAMP-T nové generace. Macron pak zmínil „akvizici až 100 rafalů, našich stíhaček poslední generace“. Cílem dlouhodobých dodávek podle Macrona je „regenerace ukrajinské armády“ po konfliktu tak, aby byla schopná odstrašit Rusko. Vedle toho francouzská společnost Alstom má dodat Ukrajině i 55 lokomotiv.
Válka na Ukrajině stále představuje pro Česko bezprostřední ohrožení a lidé by měli být připraveni na to, že konflikt může v různé podobě dospět i do České republiky. Řekl to dnes prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi na pražské Národní třídě, kam si přišel s dalšími politiky a občany připomenout události listopadových dní 1989, které odstartovaly pád komunismu v zemi.
Podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské agresi, Česko chrání vlastní bezpečnost i systém, v němž žije a chce dál žít, uvedl.
„Důležité je ne strašit válkou, ale být připraveni na to, že ten konflikt může v různé podobě dospět i k nám, a my bychom na to měli být připraveni,“ podotkl český prezident. Na principu, že je třeba chránit nezávislost suverénní země, pokud ji napadne agresivní velmoc, podle něj nemění ani problémy, s níž se Ukrajina vyrovnává, například korupce. „Dokud agrese trvá, i naše solidarita by měla pokračovat,“ dodal Pavel.
Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo se stal členem poradní rady přední ukrajinské zbrojařské společnosti, která je známá svými drony schopnými zasahovat cíle hluboko v Rusku i dálkovými střelami Flamingo. Informovala o tom dnes agentura AP.
Ve snaze posílit svou mezinárodní reputaci, zakládá Fire Point novou továrnu v Dánsku a získává do svých řad významné osobnosti obranného průmyslu. Firma se také snaží rozšířit výrobu o bojem prověřené řízené střely a plánuje více než zdvojnásobit současnou kapacitu.
Fire Point ale čelí také vyšetřování kvůli možné korupci ve spojitosti s armádními zakázkami. Kritici poukazují na její nejasný původ, monopolní postavení v kontraktech s ukrajinským ministerstvem obrany a upozorňují na možné vazby na Tymura Mindiče - bývalého blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského, který je zapleten do velkého korupčního skandálu v energetice i armádních zakázkách.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
