Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Český prezident Petr Pavel se dnes jasně postavil za zachování české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. Bylo by podle něj velice nebezpečné a nešťastné, kdyby se Česko od pomoci distancovalo, a to i proto, že by se jakákoli snaha tuto iniciativu omezit nebo zrušit setkala s velkým nepochopením u spojenců. Pavel to dnes řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. Iniciativu zamýšlí zrušit nejsilnější opoziční strana ANO, pokud vyhraje říjnové parlamentní volby.
„Pokud chceme respektovat, že svět by měl fungovat na základě nějakých pravidel, pak musíme podpořit každého, kdo je obětí porušení takových pravidel,“ je přesvědčen Pavel, podle něhož je to dnes Ukrajina, ale příště to může být jiný člen NATO nebo i Česko. „A v tom případě bychom taky očekávali solidaritu od ostatních,“ zdůraznil.

Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.
„Chci, aby to bylo jasné. Létající objekty, které naruší náš vzdušný prostor a přeletí nad Polskem, bez diskuse sestřelíme,“ řekl Tusk na tiskové konferenci. Podle Politico dodal, že chce mít stoprocentní jistotu, že spojenci Polska v NATO budou reagovat stejně. Premiér uvedl, že nechce, aby v případě eskalace konfliktu Polsko zůstalo osamoceno.

Kapacita plynovodního propojení z Maďarska na Slovensko stoupne o čtvrtinu na 4,38 miliardy metrů krychlových suroviny ročně. Oznámil to dnes slovenský přepravce plynu Eustream, který se na tom dohodl s partnerskou maďarskou společností FGSZ. Význam této trasy stoupl po letošním ukončení tranzitu ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
Nově dohodnutá kapacita, která by už zhruba pokryla loňskou spotřebu plynu na Slovensku, se týká plynovodního uzlu Veľké Zlievce/Balassagyarmat. Krok následoval po opatřeních v systému FGSZ. Výsledkem má být zlepšení toku plynu v obou směrech, včetně využití nových a připravovaných kapacit ohledně zkapalněného zemního plynu (LNG).
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.