Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Čeští vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla dnes na tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je to podle ní ideální doba, aby pomoc byla účinná. Ministerstvo obrany ve středu večer oznámilo, že ČR je kvůli ruskému dronovému útoku, který zasáhl i polské území, připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo.
Černochová dnes ocenila, jak se k útoku postavily všechny státy NATO, je podle ní potřeba ukázat jednotu. Znovu vyjádřila podporu Polsku, země je nejbližší soused, se kterým ČR sdílí historii, civilizační hodnoty i obavy a hrozby ze strany Ruska, dodala.
Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, uvedlo ve středu ministerstvo. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Konkrétní úkoly jednotky podle Černochové nyní domlouvají náčelníci generálních štábů ČR a Polska.
Česká republika od začátku války poskytla Ukrajině nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,7 miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Celkem Česko darovalo, koordinovalo či zorganizovalo dodávky vojenského materiálu v hodnotě přes osm miliard dolarů (167 miliard korun).
Česká vláda a český obranný průmysl dodaly přes 2100 kusů techniky a miliony kusů munice všech ráží, poznamenala Černochová.
Česko zároveň přispělo 865 milionů korun do muniční iniciativy, v jejímž rámci Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Ruskem napadená země díky iniciativě podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z minulého týdne dostala letos zatím 1,1 milionu kusů velkorážové munice, loni 1,5 milionu nábojů.
Podle ministryně je iniciativa zcela transparentní a potřebná, ocenil ji podle ní i generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Španělsko a Nizozemsko dnes oznámily, že si kvůli středečnímu průniku ruských bezpilotních letounů na území Polska předvolávají ruské diplomaty. Informuje o tom agentura Reuters. Polsko si ruského chargé d’affaires předvolalo už ve středu.
Španělské ministerstvo zahraničí sdělilo, že si předvolává ruského chargé d’affaires v Madridu kvůli incidentu, který označilo za nepřijatelný. Šéf nizozemské diplomacie Ruben Brekelmans pak oznámil, že si pozval ruského velvyslance v Nizozemsku.
Oba členské státy Severoatlantické aliance incident ostře odsoudily, stejně jako další evropští spojenci Polska. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny. Tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
