Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ministři zahraničí pěti středoevropských zemí včetně Česka odsoudili průnik bezpilotních letounů na území Polska. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár to řekl novinářům po schůzce s kolegy z Česka, Maďarska, Rakouska a Slovinska.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský incident označil za ruskou provokaci a uvedl, že ruského prezidenta Vladimira Putina přinutí změnit dosavadní politiku jen tvrdší sankce.
„Všichni jsme společně odsoudili, co se stalo v souvislosti s dronovým útokem v Polsku,“ řekl Blanár, aniž v této záležitosti zmínil Rusko.
Posílení ochrany východního křídla NATO přislíbil po incidentu s drony v Polsku francouzský prezident Emmanuel Macron. Na síti X uvedl, že jeho země kvůli incidentu v Polsku mobilizovala tři stíhačky Rafale. „Bezpečnost evropského kontinentu je naší absolutní prioritou, nenecháme se zastrašit stupňujícími se výhrůžkami Ruska,“ doplnil francouzský prezident.
Suite aux incursions de drones russes en Pologne, j’ai décidé de mobiliser trois chasseurs Rafale pour contribuer à la protection de l’espace aérien polonais et du Flanc Est de l’Europe avec nos alliés de l’OTAN.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) September 11, 2025
Je m’y étais engagé hier auprès du Premier ministre polonais.…
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová dnes také informovala o předvolání ruského velvyslance v zemi. Podle agentury AFP ministryně během schůzky zdůraznila důležitost práva Polska hájit svou územní celistvost a bránit svůj vzdušní prostor. O předvolání ruského velvyslance dnes informovalo také české ministerstvo zahraničí.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
