Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Hlavním poselstvím projevu bylo, že musíme hledat rychlejší cesty k řešení problémů a uvádět je do praxe, což však přesahuje samotné možnosti komise a vyžaduje jednotný postup členských států,“ komentoval dnešní řeč Ursuly von der Leyen, ve které zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny, poslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP).
„Evropa musí bojovat. Ursula von der Leyenová nám dneska konečně nabídla sebevědomý projev, kde kolem citlivých věcí jako je válka v Gaze, podpora Ukrajiny nebo jádra nekroužila, ale přišla s jasnými postoji. To je to, co EU potřebuje,“ prohlásil Niedermayerův kolega Ondřej Kolář (TOP09, EPP). V některých oblastech by si nicméně uměl představit „konkrétnější nebo rozhodnější postoje“, například pokud jde o migrační politiku.
Kateřina Konečná (Stačilo!) označila řeč za agresivní a nejhorší, kterou kdy od šéfky EK slyšela. „Celou první část projevu jsme bojovali. Vůbec žádná nabídka řešení opravdových a skutečných problémů občanů EU, kterými jsou boj s chudobou, boj s energetickou krizí či absolutní nekonkurenceschopnost,“ uvedla. A kritizovala rovněž podle ní „jen další rozdávání peněz na zbraně“.
Generální tajemník OSN António Guterres se podle BBC vyjádřil k invazi ruských dronů do Polska.
„Tento incident... znovu zdůrazňuje regionální dopad a skutečné riziko rozšíření tohoto ničivého konfliktu,“ cituje agentura AFP jeho mluvčího Stéphana Dujarrica.
Polsku po incidentu s ruskými drony nabídly pomoc s protivzdušnou obranou Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina a NATO, řekl polský premiér Donald Tusk.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
