Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Česko vyjadřuje plnou podporu našim polským spojencům. Bezohledné narušování polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje nás všechny,“ tweetoval ministr zahraničí ČR Jan Lipavský. „NATO musí bezodkladně posílit protivzdušnou obranu na své východní hranici. Putin nepřestane, dokud ho nezastavíme – ruku v ruce s tvrdšími sankcemi,“ dodal.
Hasiči měli po ruských útocích plné ruce práce mj. v Doněcké, Žytomyrské, Vinnycké i Volyňské oblasti. Celkem útoku čelilo 15 ukrajinských oblastí, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo na Ukrajinu asi 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Jeden člověk podle prezidenta zahynul v Žytomyrské oblasti.
„Noční ruský dronový útok, jenž zasáhl i území Polska, je testováním obranyschopnosti zemí NATO. Těžko lze uvěřit, že šlo o pouhou náhodu. Putinův režim ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam může zajít,“ tweetuje premiér ČR Petr Fiala. „Je zřejmé, že Rusko se snaží poškodit obyvatele dalších evropských zemí. Stojíme za Polskem, protože oni jsou jako naši spojenci v první linii. Prosím, myslete na to, zejména v tyto dny, kdy se vás snaží řada extremistů přesvědčit, že Rusko není nepřítel a že řešením je nezbrojit.“
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
