Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Robot Zmij-500 plnil dvě mise najednou: Doručoval zásoby a zachraňoval těžce zraněné vojáky. Po překonání 34 km rozbitých silnic pod hrozbou nepřátelských dronů byl voják bezpečně evakuován,“ tweetuje charita Volodymyra Zelenského United24. 13. brigáda Národní gardy Ukrajiny „Chartija“ ukazuje video.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 574 drony a 40 různými střelami, protivzdušná obrana zničila 546 dronů a 31 střel, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Rusové podle ukrajinského letectva vyslali na Ukrajinu drony, ale také nadzvukové a balistické rakety i střely s plochou dráhou letu. Většinu z nich obrana podle letectva zlikvidovala. Vzdušné síly ale zároveň bez podrobností uvedly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na jedenácti místech. Podle agentury Unian velký počet vzdušných zbraní mířil na západní část Ukrajiny.
Agentura AFP útok označuje za nejrozsáhlejší od poloviny července, agentura AP za jeden z největších letos. Jeden člověk zemřel a řada dalších utrpěla zranění, vyplývá z informací úřadů.
Litva zřídila do 1. října bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem v reakci na to, že litevský vzdušný prostor narušují cizí drony z tohoto směru. S odvoláním na dnešní vyjádření mluvčího litevského ministerstva obrany o tom informuje agentura Reuters.
„Toto opatření bylo přijato s ohledem na bezpečnostní situaci a hrozby pro společnost, včetně rizik pro civilní letectví v důsledku narušování vzdušného prostoru bezpilotními letadly,“ uvedl mluvčí.
Bezletová zóna dá litevským ozbrojeným silám více času reagovat na narušení vzdušného prostoru, uvedl mluvčí. Přesnou polohu ani velikost zakázané oblasti podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem nesdělil.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
