Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Několik stovek lidí dorazilo dnes v podvečer před ruskou ambasádu v Praze Bubenči, aby si společně připomněli výročí invaze sovětských vojsk do Československa v roce 1968, ale také aby vyjádřili podporu Ukrajině v boji s ruskými agresory. Akci Jdi domů, Ivane! uspořádaly společně neziskové organizace v čele s Člověkem v tísni. Na demonstraci dohlížela policie s antikonfliktním týmem, zasahovat nemusela.
Mnoho účastníků akce drželo české a ukrajinské vlajky či transparenty podporující Ukrajinu. Na největším transparentu byl zobrazen ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump při polibku typickém pro sovětské vůdce.
Do Knihovny Jiřího Mahena v Brně přibylo na 300 nových ukrajinských publikací různých žánrů, spolu se stávajícími asi 200 tituly tvoří Ukrajinskou poličku. Knihovna ji slavnostně otevřela dnes, kdy si lidé připomínají 57. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kromě symboliky jde i o vyjádření solidarity vůči Ruskem napadené zemi, uvedli představitelé knihovny. Podle ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je dnešní den mementem, že svoboda nikdy není samozřejmostí. Stejně jako Češi tehdy, i Ukrajinci dnes věří, že pravda a svoboda zvítězí, řekl velvyslanec.
„Tento den připomíná okupaci Československa v roce 1968, událost, kterou dnes bohužel sdílí i Ukrajina. Věříme, že knihy dokážou dát lidem v těžké situaci kousek domova i naděje,“ uvedl mluvčí knihovny Petr Pospíšil. Dodal, že police s ukrajinskou literaturou se v současnosti nacházejí ve více než 60 státech, v České republice je ta brněnská druhá po Praze.
Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.
„Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie,“ citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
