Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Část účastníků parlamentní konference v Ženevě, a to včetně předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, dnes při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové na znamení nesouhlasu demonstrativně opustila jednací sál. Pekarová Adamová to oznámila na síti X.
Odešla jsem při projevu předsedkyně Rady Ruské federace Valentiny Matvijenko ze sálu, protože nebudu dělat stafáž lžím, na kterých zločinný kremelský režim stojí. Ona sama nese osobní odpovědnost za zločin agrese a všechna následná ruská zvěrstva poté, co veřejně schválila… pic.twitter.com/KkQdlzSlsi
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) July 30, 2025
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 78 dronů, z nichž se 51 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Připustilo, že zbývající drony zasáhly sedm míst. Za zvláštnost nočních útoků letectvo označilo skutečnost, že nepřítel tentokráte nasadil i osm dronů poháněných proudovými motory.
Tři raněné – dvě ženy a muže – si vyžádaly nálety ruských dronů během noci na dnešek v Charkově, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Dva lidi zranily ruské drony v Dněpropetrovské oblasti, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Serhij Lysak. Drony v regionu také poškodily nádraží v Pavlohradu, ale nálet se obešel bez obětí; železničáři a cestující se stačili včas ukrýt, uvedly ukrajinské železnice.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
