Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že americké sekundární sankce vůči Rusku by mohly velmi tvrdě zasáhnout země jako jsou Brazílie, Čína nebo Indie, pokud by pokračovaly v obchodování s Ruskem. Zároveň Rutte sdělil, že s americkou stranou ještě konkrétně neprojednával dodávky zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu, ale na tématu pracuje. Šéf NATO to podle agentury Reuters uvedl při dnešním setkání se senátory Kongresu USA den poté, co prezident Donald Trump oznámil nové dodávky zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance dnes pokračuje v dvoudenní návštěvě Washingtonu, kde v pondělí jednal s americkým prezidentem. Donald Trump poté pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump zároveň při setkání s Ruttem v Bílém domě oznámil, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu čelící ruské agresi.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ocenil při dnešním setkání s předsedou Legislativní rady Nového Jižního Walesu Benjaminem Cameronem Franklinem australskou pomoc Ukrajině v obraně proti ruské vojenské invazi.
Austrálie darovala Ukrajině například čluny k posílení námořní a pobřežní obrany a loni v říjnu přislíbila dodat 49 vyřazovaných tanků americké konstrukce a výroby M1A1 Abrams. První z těchto strojů se měly vydat do napadané země podle australského zpravodajského serveru ABC News letos na jaře.
„Australská strana ocenila roli České republiky při podpoře Ukrajiny, rád jsem připojil poděkování Austrálii za trvající pomoc Ukrajině, neboť patří k jednomu z největších přispěvatelů ze zemí mimo NATO,“ napsal Vystrčil.
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Serveru Publico to řekl premiér Petr Fiala (ODS). „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ dodal premiér.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
