Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) přimět Rusko k jednání o míru na Ukrajině. Dnešní jednání, kterému předsedali britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, bylo dosud největší a poprvé se zúčastnily i Spojené státy, informoval Fiala na síti X. Jednání se týkalo vojenské podpory Ukrajiny a ekonomického tlaku na Rusko, informoval úřad vlády.
Fiala se stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz či zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg se připojil přes video. „Chceme Rusko přimět k jednání o míru! Dnes proběhlo dosud největší jednání v rámci koalice ochotných. Sešlo se přes třicet zemí a jednání se dokonce poprvé zúčastnily i Spojené státy,“ uvedl Fiala.
Paříž bude novým stálým ústředím takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, která se již přes tři roky brání ruské agresi. Dnes to podle agentury Reuters uvedl Londýn. Po prvním roce by se pak ústředí mělo přesunout do Británie. V plánu je podle spojenců i budoucí koordinační buňka v Kyjevě.
V Litvě se dnes zřítil dron, který přiletěl z Běloruska. Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová podle agentur uvedla, že šlo o dron Gerbera, který nepředstavoval pro obyvatele ohrožení, protože nenesl žádné výbušniny. Gerbera je podle dostupných informací ruský typ sloužící během náletů na ukrajinská města jako návnada ke zmatení protivzdušné obrany.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
