Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Německá vláda dnes snížila stupeň varování, který se týká zásobování země plynem. Druhý varovný stupeň na třístupňové škále vyhlásila krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Německo podle ministryně hospodářství Katheriny Reicheové teď neodebírá z Ruska žádný plyn přes potrubí ani žádný ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) do terminálů.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Tyto údaje svědčí podle AFP o tom, že ruská vojska po zimě zrychlují postup. Větších územních zisků než v červnu dosáhla ruská armáda jen loni v říjnu (607 km2) a v listopadu (725 km2). Dvě třetiny červnových zisků připadají na Doněckou oblast na východě Ukrajiny, která představuje hlavní bojiště. Ruská armáda nyní okupuje asi tři čtvrtiny tohoto regionu, proti 61 procentům o rok dříve. Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá skoro 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala AFP.
Zatím blíže neupřesněný počet lidí dnes zabila a zranila ruská raketa v ukrajinském městě Dnipro, informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Unfortunately, there's also been a Russian strike in Ukraine and at least one civilian has died.
— Tim White (@TWMCLtd) July 1, 2025
A missile hit Kamianske, about 30km west of the city of Dnipro. pic.twitter.com/2CLkvjBnrC
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
