Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Členské státy Severoatlantické aliance se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po aliančním summitu v nizozemském Haagu to řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.
Kvalita a forma míru, až ho jednou bude na Ukrajině dosaženo, bude mít podstatný vliv na bezpečnost každého občana v Evropě, dodal prezident.
Evropská unie se přeměňuje ve vojenský pakt zaměřený proti Rusku, a proto by vstup Ukrajiny do unie představoval pro Rusko přímé nebezpečí, uvedl dnes bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečností rady.
„Ještě před 15-20 lety u nás (v Rusku) neměl nikdo nějaké zvláštní námitky proti plánům Kyjeva na vstup do Evropské unie,“ napsal Medveděv na sociální síti. Tehdy se podle něj nezdálo, že by taková ekonomická spolupráce mohla Rusko nějak ohrožovat, „zvláště když ukrajinské šance na vstup do EU byly téměř nulové“. Zásadní prý bylo zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jejíž rozšiřování až k ruským hranicím „bylo a zůstává přímou hrozbou pro národní bezpečnost Ruska“, dodal.
Ruská agrese na Ukrajině, dramatická situace na Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost EU a migrace budou hlavními tématy summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které budou nejspíš předjednány předem, ale všichni upínají zrak zejména k tomu, co se bude dít za zavřenými dveřmi. Očekává se totiž, že unijní prezidenti a premiéři by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
