Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruská agrese proti Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského ukázala, jak vesmírné prostředky přímo souvisí s vojenskými operacemi. Uvedl to na zahájení osmého ročníku Pražské konference o vesmírné bezpečnosti.
Bezpečnostní prostředí komplikuje také například asertivní chování Číny na oběžné dráze nebo nárůst nestátních aktérů ve vesmíru, míní. „Tyto podmínky zdůrazňují naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a zodpovědného chování ve vesmíru,“ uvedl. Vesmírná bezpečnost je podle něj nezbytnou součástí bezpečnosti národní i globální.
Válka na Ukrajině podle Lipavského jasně ukázala, že Evropa musí posílit propojení mezi civilními a vojenskými vesmírnými kapacitami. Základním kamenem obrany, a to i ve vesmíru, zůstává NATO, dodal. Česko podle něj podporuje rozvoj komplexní alianční politiky pro vesmír. Budoucnost vesmíru spočívá v partnerstvích mezi veřejnými institucemi, soukromým průmyslem a akademickou sférou, doplnil.
Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor.
Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Ústavní soud zamítl stížnost dvojice, která usilovala o to, aby konflikt s cizinci u stánku iniciativy Pražský Majdan neskončil jen v přestupkovém řízení. Stížnost směřovala proti rozhodnutím pražských policistů a státního zastupitelství, podle kterých se cizinci podezřelí z útoku na dobrovolníky nedopustili ani trestného činu z nenávisti, ani výtržnictví. ÚS stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Incident se odehrál před více než rokem na Staroměstském náměstí v Praze.
„Orgány činné v trestním řízení se v posuzované věci dostatečným způsobem zabývaly tím, zda stěžovatelé nebyli vystavení násilí motivovanému rasovou nenávistí, a srozumitelně s odkazem na příslušné důkazy vysvětlily, z jakého důvodu dospěly k závěru, že tomu tak nebylo,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ditou Řepkovou.
Dobrovolníci Pražského Majdanu před rokem na Staroměstském náměstí informovali kolemjdoucí o válce na Ukrajině. U stánku propukl nejprve slovní konflikt a pak i strkanice se skupinou cizinců. Jednoho z cizinců zadržela policie hned po incidentu, další čtyři na letišti, brzy je však zase propustila. Podle tehdejších informací šlo o občany státu Evropské unie, z nichž nejméně jeden pocházel z postsovětského prostoru.
Policisté vycházeli hlavně z videozáznamů pořízených účastníky incidentu a z výslechů aktérů. Poté, co případ poslali přestupkové komisi, se dobrovolníci obrátili na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které postup policistů potvrdilo jako správný. Podle státní zástupkyně šlo o „běžný situační konflikt“ a neprokázalo se, že motiv spočíval v podpoře Ruska a zášti vůči Ukrajině. Stejný názor mělo také Městské státní zastupitelství v Praze.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
