Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinští vojáci během května za pomoci různých typů dronů zasáhli a zničili více než 89 000 ruských cílů, uvedl vrchní velitel Oleksandr Syrskyj. Syrskyj neupřesnil, které konkrétní cíle byly zasaženy.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 110.608 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Vojenští odborníci naznačují, že analýza ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů může pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí, uvádí BBC, podle níž se mohou na bojišti stále nacházet těla významného počtu vojáků padlých v posledních měsících. Jejich odstranění by totiž znamenalo další rizika pro přeživší vojáky, dodala stanice.
Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin, když v příspěvku na sociální síti schvaloval ruskou agresi na Ukrajině. Rozhodl o tom slovenský soud, rozsudek zatím není pravomocný.
Někdejší dlouholetý trestní soudce Harabin krátce po začátku ruské vojenské invaze do sousední země v únoru 2022 kromě jiného napsal, že by „udělal přesně to samé“, co ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Tvrdil rovněž, že „je povinností Rusů pacifikovat nacisty, kteří genocidně od roku 2014 zavraždili 15.000 vlastních civilistů“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
