Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR stojí za dvěma výbuchy, které dnes ráno zahřměly ve Vladivostoku na ruském Dálném východu. Terčem operace HUR byl výsadkový prapor 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty, která se účastní války Ruska proti Ukrajině, píší agentura Unian a server RBK-Ukrajina s odvoláním na své anonymní zdroje.
Jeden výbuch podle těchto zdrojů se odehrál na kontrolním stanovišti u zátoky Desantnaja, kde se nachází cvičiště námořní pěchoty, druhý pak v kasárnách jednotky a jejího velitelství. „Exploze zasáhly živou sílu, vojenskou techniku a speciální prostředky,“ tvrdí zdroje.

Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad a Moskva společně prošetří tvrzení ruské rozvědky SVR, že srbské zbrojovky dodávají munici Kyjevu navzdory neutralitě, kterou v rusko-ukrajinské válce oficiálně hlásá Srbsko. Napsala to dnes agentura Reuters. SVR o den dříve obvinila členské státy NATO, včetně Česka, že pomáhají zprostředkovat dodávky srbské munice ukrajinským vojákům.
Vučić státní televizi RTS řekl, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem při své návštěvě Moskvy 9. května jednal o srbském vývozu zbraní na Ukrajinu, a některá obvinění SVR popřel, píše Reuters. „Společně s ruskými partnery jsme vytvořili pracovní skupinu, která má zjistit fakta. Některé z věcí, které byly řečeny, nejsou pravdivé,“ řekl ve čtvrtek v televizi.

Některá ukrajinská média s odvoláním na nejmenované zdroje uvádí, že ukrajinská vojenská tajná služba (HUR) stojí za dvěma silnými výbuchy, které se dnes ráno ozvaly poblíž zátoky Děsantnaja u Vladivostoku na Dálném východě. Rádio Svoboda uvedlo, že v zátoce se může nacházet cvičiště námořní pěchoty ruské Tichomořské flotily, jejíž jednotky se účastní invaze na Ukrajinu.
Zasažen byl vojenský personál, armádní technika a speciální vybavení, uvedl server RBK Ukrajina. Lidé v okolí podle něho vypověděli, že na místo přijelo nejméně deset sanitek a přiletěl tam evakuační vrtulník. Nákladní auta prý odvážela poničenou techniku. Místní úřady informovaly, že explodovaly tlakové nádoby na plyn a nikomu se nic nestalo.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.