Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu uvedl, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Uvedl, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se v úterý sešli v Římě. Vztahy jejich zemí v poslední době provázely neshody ohledně podpory Ruskem napadené Ukrajiny.
Meloniová projevila skepsi vůči Macronově „koalici ochotných“ a francouzsko-britskému plánu předloženému na začátku tohoto roku, který počítá s vysláním mírových jednotek na Ukrajinu v případě uzavření příměří. Vyslání vojáků by bylo v Itálii velmi nepopulární.
V nynějším prohlášení nicméně oba lídři uvedli, že jejich „neochvějná a bezvýhradná“ podpora Ukrajiny je více než kdy jindy potřebná k dosažení spravedlivého a trvalého ukončení války.
Ruská protivzdušná obrana v úterý večer za tři hodiny zachytila nebo zničila 112 ukrajinských dronů, z toho většinu nad centrálními a jižními ruskými oblastmi. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom napsala agentura Reuters.
K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany na telegramu. Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou, zatímco ostatní drony byly zničeny nad pěti dalšími oblastmi.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
