Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice zmíněné vyšetřování považuje za politicky motivované, napsala agentura AP. Pokud soud shledá politika vinným, hrozí mu až jeden rok vězení. České ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zadržením Džaparidzeho znepokojení a vyzvalo Tbilisi, aby dodržovalo demokratické hodnoty, zásady právního státu a respektovalo základní práva a svobody občanů.
Gruzínská policie před čtvrtečním slyšením zablokovala přístup k soudní budově v Tbilisi ve snaze zabránit politikovým příznivcům dostat se dovnitř. Do stísněné jednací místnosti byla nakonec vpuštěna jen hrstka lidí. Džaparidzeho právníci se dožadovali větší místnosti, a když jim soud nevyhověl, budovu na protest opustili.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.
„Vracíme naše lidi domů. První fáze dohody o výměně 1000 za 1000 byla provedena,“ napsal na sociální síti Zelenskyj, který tam také zveřejnil fotografie vracejících se Ukrajinců. „V sobotu a neděli očekáváme pokračování výměny,“ poznamenal ukrajinský prezident.

V Orelské oblasti na jihozápadě centrálního Ruska se zřítil ruský vojenský vrtulník, jeho posádka zahynula, informovaly dnes ruské agentury s odvoláním na vyjádření vojenských úřadů. Počet obětí neupřesnily, podle neoficiálních informací zahynul pilot a palubní mechanik.
„V Orelské oblasti se při naplánovaném letu zřítil vrtulník Mi-8. Vrtulník se zřítil v neobydleném místě, pád nezpůsobil na zemi škody. Posádka zahynula. Předběžnou příčinou letecké katastrofy byla technická závada,“ uvedl Moskevský vojenský okruh, jehož vyjádření citovala ruská média. Na místo neštěstí odletěla vyšetřovací komise.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.