Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Nový papež Lev XIV. mluvil po telefonu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. „Dotkli jsme se snah, které je nutné vést, aby umlkly zbraně všude, kde ve světě zuří konflikty, a to konkrétně pro pevný a trvalý mír na Ukrajině a v Pásmu Gazy,“ uvedl Macron na síti X o svém prvním telefonátu s papežem Lvem XIV., který byl zvolen před týdnem. Meloniová v prohlášení uvedla, že Itálie oceňuje snahy Vatikánu o mír a zastavení konfliktů.
Belgický parlament zrušil odklon od jaderné energetiky ukotvený v zákoně z roku 2003, píše agentura AFP. Příčinou je ruská invaze na Ukrajinu.
„Vždycky doufáme, že se otevře cesta k míru,“ komentoval kardinál Pietro Parolin, de facto ministr zahraničí Vatikánu, avizovaná jednání Ukrajinců a Rusů v Turecku. „Jsme rádi, že konečně existuje možnost přímého setkání. Doufáme, že se na něm podaří vyřešit stávající problémy a že bude moci začít skutečný mírový proces." Podle státního tajemníka je „předčasné“ předpovídat, co se stane, ale je naděje, že setkání v Istanbulu bude znamenat „seriózní východisko“ k ukončení války, cituje ho Vatican News.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
