Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Další člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a několik jich utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku na Cherson, který rovněž od Ruskem okupované části Ukrajiny dělí řeka Dněpr. Rusové na Cherson i Nikopol útočí pravidelně.
Do Moskvy přicestoval katarský emír Tamim bin Hamad Sání, který jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž nejvyšší představitelé obou zemí projednají mimo jiné rusko-ukrajinskou válku a situaci na Blízkém východě; na programu jsou i bilaterální vztahy.
Šéf Kremlu na začátek jednání podle TASS prohlásil, že Moskva je připravena udělat vše pro to, aby Sýrie zůstala suverénním a celistvým státem. Putin léta podporoval syrského vládce Bašára Asada, jehož režim loni svrhli povstalci. Katarský emír podle agentury Reuters řekl, že faktický nový vládce Sýrie Ahmad Šara, jenž je spojencem Kataru, chce vybudovat vztahy s Ruskem.
Muhammad Chulajfí z katarského ministerstva zahraničí TASS už dříve sdělil, že emír plánuje s ruským prezidentem diskutovat o situaci v Sýrii, v Pásmu Gazy a na Ukrajině.
Vojenský soud v Moskvě dnes za úplatkářství poslal na sedm let do vězení generálporučíka Vadima Šamarina, který býval náčelníkem hlavní správy komunikací ozbrojených sil a současně zástupcem náčelníka ruského generálního štábu. Obžaloba žádala 12 let. Soud se konal za zavřenými dveřmi, generál přiznal vinu a uzavřel dohodu s vyšetřovateli, napsala agentura Interfax.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
