Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Hrubý domácí produkt Ukrajiny loni vzrostl o 2,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 5,5 procenta v roce 2023. Uvedla to dnes tisková agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na údaje statistického úřadu.
Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali k tlaku na Rusko, včetně možných nových sankcí. Napsala to dnes agentura Reuters s tím, že ministerské schůzky skupiny označované jako G5+ se zúčastnila i šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ta v Madridu zkritizovala Moskvu, že vytváří překážky pro uzavření příměří.
Ministři zahraničí se shodli, že jejich země jsou „připravené vyvinout další tlak na Rusko včetně zavedení nových sankcí“. Cílem takového kroku je podle prohlášení snížit schopnost Ruska „vést svou útočnou válku“ a Ukrajině zaručit „nejlepší možné postavení“ při jednání o zastavení bojů a o míru.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v pondělí odpoledne navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou vybombardovali Rusové loni v červenci. Zabili nebo zranili tehdy 18 lidí a kompletně zničili zdejší onkologické oddělení. „Coby lékař vnímám bombardování nemocnic jako jeden z nejhorších válečných zločinů. A na dětskou nemocnici s malými pacienty může zaútočit jen šílenec a tyran. Budiž toto důležitou připomínkou těm, kteří obhajují zmírnění sankcí uvalených na Kreml a jeho nohlsledy nebo navrhují ukončení české muniční iniciativy,“ uvedl Válek na síti X.
V závěru dne jsem dnes spolu s ukrajinským ministrem zdravotnictví Viktorem Ljaškem navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt. Toto zařízení se do veřejného povědomí u nás i v Evropě dostalo poté, co na něj ruské invazní síly zaútočily raketami. Ty zabily či zranily 18 lidí a zcela… pic.twitter.com/SdbeIr8rtZ
— Vlastimil Válek (@vlvalek) March 31, 2025
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
