Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
OSN neuchrání Ukrajinu před Putinem, nemůže být zárukou bezpečnosti, Ukrajina proto dává velkou důležitost takzvané koalici ochotných, řekl Volodymyr Zelenskyj.
Český prezident Petr Pavel dnes v Kyjevě symbolicky předal svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému dar v podobě vojenské helikoptéry, na kterou se složili čeští a slovenští občané.
„Občanská sbírka na vrtulník Black Hawk je celosvětově jedinečným aktem podpory. Česko se tak stalo první zemí, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu,“ uvedl Pavel. Na vrtulník se začátkem března podařilo vybrat cílových 70 milionů korun.
Celkem více než 20.600 dárců poskytlo 72,6 milionu korun, vyplývá z údajů na webu iniciativy Dárek pro Putina. Ta nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa po vybrání cílové částky uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Ukrajina, jež se brání ruské agresi, potřebuje.
Zesílené dronové útoky mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních dnech mohou mít podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany souvislost s jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina i Rusko si zřejmě chtějí vylepšit budoucí vyjednávací pozici. Petráš to dnes řekl ČTK.
„Z pohledu principu vedení války vše souvisí se vším, nic se neděje bez příčiny. Z tohoto pohledu zesílené dronové útoky s jednáním určitou souvislost mít budou. Jedna či druhá strana jimi bude chtít získat lepší vyjednávací prostor pro to, aby mohla klást své podmínky, za jakých bude konflikt ukončen a jak bude vypadat poválečné uspořádání,“ míní Petráš.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
