Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Uvědomujeme si, že nejdůležitější úlohou státu je zajistit bezpečnost občanů a chránit svou svrchovanost. Vzhledem k pokračující ruské agresi na Ukrajině, nestabilitě na Blízkém východě a rostoucí nejistotě ve vztazích se Spojenými státy, které přehodnocují svou dosavadní roli v obraně našeho kontinentu, považujeme za nezbytné, aby Česká republika a celá Evropa převzaly odpovědnost za vlastní bezpečnost. Stojíme o spojenectví s USA a chceme posilovat evropský pilíř NATO. Věříme, že nejúčinnější zárukou dlouhodobého míru a obranyschopnosti naší země je silná, dobře vybavená armáda, která dokáže čelit současným bezpečnostním hrozbám,“ uvádí se ve společném prohlášení předsedů sněmovních stran k zajištění bezpečnosti a obrany ČR.
Účastníci Fialovy schůzky o bezpečnosti se shodli na tom, že stojí nadále o spolupráci s USA, ale zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO.
V. V. Putin své prohlášení k mírovým iniciativám na Ukrajině učinil na společné tiskové konferenci s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. I ten věc komentoval: „Diskutovali jsme také o nové situaci v souvislosti s urovnáním konfliktu na Ukrajině. Vladimir Vladimirovič bude muset na této otázce pravděpodobně ještě dnes a zítra intenzivně pracovat a budeme jednat i o perspektivách. Chtěl bych říci, že v této situaci bychom neměli počítat s ničím velkým. Musíme věřit faktům. O skutečnosti budeme diskutovat a buď ji přijmeme, nebo ne. To je to hlavní. A nejrůznější prohlášení a sliby jsou zatím jen prohlášení a sliby,“ prohlásil běloruský diktátor.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
