Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Britský premiér Keir Starmer v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, řekl jeho mluvčí. Konkrétní jména nezmínil. Uvedl, že jednání naváže na londýnský summit ze začátku března, píše agentura Reuters. Tehdy se představitelé některých evropských zemí bavili o další podpoře Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
„Premiér uspořádá druhé setkání koalice ochotných a naváže na summit v sídle Lancaster House,“ řekl Starmerův mluvčí. Jako koalice ochotných jsou označovány země, které dávají najevo, že v případě dosažení míru na Ukrajině by do této země vyslaly své vojáky v rámci případné budoucí mírové mise dohlížející na klid zbraní.
Česko a Mongolsko spolu souhlasí v tom, že mír, který má být dojednán, musí být co nejspravedlivější pro Ukrajinu. Obě země vnímají to, že budou nutné kompromisy, musejí ale zachovat suverenitu Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým mongolským protějškem Uchnágínem Chürelsüchem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Chürelsüch dodal, že konflikt se musí vyřešit mírovou cestou, za významnou považuje roli OSN.
Americký prezident Donald Trump dal svým poradcům soukromě najevo, že mu nebude stačit uzavření dohody o nerostech s Ukrajinou, pokud má Kyjevu odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace. Po ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském bude chtít územní ústupky vůči Rusku, a možná bude dokonce požadovat kroky vedoucí k jeho odstoupení z funkce, napsal v neděli zpravodajský web americké televize NBC News s odvoláním na informované americké zdroje. Zástupci USA a Ukrajiny budou tento týden jednat v Saúdské Arábii.
Trump chce, aby s ním Zelenskyj uzavřel dohodu, která by Spojeným státům zaručila podíl na ukrajinských nerostných zdrojích. Zároveň ale podle zdrojů NBC News chce, aby Zelenskyj změnil přístup k mírovým jednáním a byl ochoten udělat ústupky, například postoupit část ukrajinského území Rusku. Trump rovněž podle zdrojů chce, aby Zelenskyj učinil kroky směrem k vypsání voleb a možná i svému odstoupení.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
