Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Spojené státy připravují ve snaze o obnovu vztahů s Moskvou plán, který by mohl zmírnit sankce uvalené na Rusko, uvedly zdroje agentury Reuters. Podle stanice CNN zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa také omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Bílý dům požádal ministerstva zahraničí a financí, aby vypracovala seznam protiruských sankcí, které by mohly být zmírněny. Téma by se pak mohlo stát předmětem jednání s ruskými zástupci v rámci snažení Trumpovy administrativy o zlepšení diplomatických a ekonomických vztahů s Moskvou, uvedli podle Reuters nejmenovaný americký činitel a další osoba obeznámená s touto záležitostí.
Zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko v reakci na zprávy o pozastavení americké podpory Kyjevu. Rozhodnutí přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie bez účasti Prahy dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí.
"Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese - je to extrémně nebezpečné," uvedl Merežko. "Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska," cituje ho dále Reuters.
Pozastavení probíhající americké vojenské pomoci Ukrajině by povzbudilo ruského prezidenta Vladimira Putina, aby nadále zvyšoval své požadavky, a podpořilo jeho přesvědčení, že válkou může dosáhnout úplného vítězství. Situaci rozebrali odborníci z Institutu pro studium války (ISW). Celý článek čtěte ZDE.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
