Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Spojené státy potřebují ukrajinského vůdce, který dokáže jednat s Washingtonem i Moskvou o ukončení války. Dnes to zpravodajské televizi CNN řekl poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz. Poznamenal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí jasně ukázat, že je připraven na mír. Válku zahájil ruský prezident Vladimir Putin invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Waltz dnešním vyjádřením reagoval na páteční roztržku v Bílém domě mezi Zelenským, Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem.
Ukrajinu v obraně proti ruské invazi podporuje 52 procent Američanů, čtyři procenta stojí za Ruskem a 44 procent se nestaví ani na jednu stranu. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu veřejného mínění televize CBS News a institutu YouGov. Sondáž, jak upozornila zpravodajská stanice CNN, vznikla ještě před páteční roztržkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Práci republikánského prezidenta Trumpa v Bílém domě hodnotí kladně 51 procent Američanů, naopak 49 procent ji kritizuje.
Na otázku, jaké dopady na válku mají Trumpovy kroky a prohlášení, uvedlo 46 procent respondentů, že straní Rusku. Na 43 procent má za to, že Trump přistupuje k oběma válčícím zemím stejně, jedenáct procent pak vidí upřednostňování Ukrajiny.
Demonstranti v USA stáli podél silnice ve Vermontu, kudy měl projíždět viceprezident J. D. Vance. Stalo se tak poté, co se v Bílém domě pohádal s Volodymyrem Zelenským. Viceprezident odjížděl s rodinou na dovolenou na lyže. Americká média uvedla, že se kvůli demonstracím přesunuli z plánovaného lyžařského střediska na neznámé místo.
Stovky lidí se v sobotu také sešly v New Yorku, Los Angeles a Bostonu, aby vyjádřily svou podporu Ukrajině - den po hádce v Oválné pracovně. Informovalo o tom BBC.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
