Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Volodymyr Zelenskyj se podle Sky News setká ještě dnes odpoledne s britským premiérem Keirem Starmerem.
Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.
„Zřejmě měla vyslat vzkaz nejen za hranice, ale hlavně pro domácí (americkou) scénu," poznamenal Jirušek. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.
Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským řekl, že Ukrajina nebude nikdy tak silná, aby mohla vyjednávat z pozice vojenské síly. Uvedl rovněž, že summit EU příští čtvrtek nemusí být schopen shodnout se na společných závěrech, pokud unie nebude respektovat, že existují i jiné názory než pokračovat ve válce na Ukrajině. Samotný incident v Bílém domě Fico podle místních médií nekomentoval.
„Slovenská republika nepodpoří Ukrajinu ani finančně, ani vojensky, aby pokračovala ve válce. Pokud to udělají jiní, budeme to respektovat," napsal na facebooku Fico s tím, že jen zveřejňuje své dřívější postoje, takže ho „neovlivnil umělecký dojem" ze setkání v Oválné pracovně.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
