Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se během své návštěvy Washingtonu nesetká se svým americkým protějškem Markem Rubiem, oznámil dnes její tiskový mluvčí Anouar El Anouni.
„Setká se s americkými senátory a kongresmany, se kterými bude diskutovat o ruské válce proti Ukrajině a o transatlantických vztazích,“ uvedl. „S šéfem americké diplomacie se nesejde kvůli problémům s plánováním. Naposledy se sešli během Mnichovské bezpečnostní konference,“ dodal mluvčí.
Ruský soud v Minusinsku na Sibiři odsoudil v nepřítomnosti na 5,5 roku vězení dva někdejší ruské žoldnéře za „veřejné šíření úmyslně lživých informací“ o ruských ozbrojených silách, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Příčinou se stal rozhovor, ve kterém Maxim Zelenov a Alexej Čerňavskij ještě v září 2023 hovořili o zabíjení civilistů na Ukrajině, napsal server Meduza.
Dnešní dopolední videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem označil český premiér Petr Fiala (ODS) za velmi užitečný rozhovor před mimořádným summitem EU, který se koná příští čtvrtek. Novinářům po zasedání kabinetu řekl, že Unie musí na mimořádném summitu přijmout rozhodnutí týkající se evropské bezpečnosti.
Představitelé unijních států si dnes vyslechli Macronovu zprávu o jeho pondělním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Také podle předsedy Evropské rady Antónia Costy byly tyto informace velmi užitečné pro přípravu mimořádného summitu. Ten by měl přijmout rozhodnutí o evropské podpoře Ukrajiny a posílení evropské obrany.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
