Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa dostávají první trhliny. Podle jeho vyjádření se totiž v úterý mělo konat druhé kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem v Saúdské Arábii. Putinův režim však oznámil, že dnes do Rijádu nikoho nevyšle. Celý článek čtěte ZDE.
Realistické a zvládnutelné rozpočtově, z hlediska kapacit i toho, jak se uzavírají smlouvy a modernizuje česká armáda, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a zástupci českého obranného průmyslu. Zopakoval, že dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let.
„My jsme se dnes na té debatě také shodli, že navyšování musí jít postupně, protože peníze, které se dávají do naší bezpečnosti a obrany, musí být vynaloženy dobře, musí dávat smysl, nedá se opravdu z roku na rok zvýšit ze dvou procent na tři,“ řekl. Konkrétní počet let, který bude potřeba k dosažení tří procent, nechtěl předjímat.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie ještě před rokem 2030 by byl pro českého ministra Martina Dvořáka příjemným překvapením. Cesta Kyjeva do nynější sedmadvacítky je ale ještě dlouhá a je potřeba splnit množství důležitých reforem, připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti v Bruselu.
Možný vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 v případě, že země bude pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud, v pondělí zmínila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Kyjevě si společně s řadou dalších evropských politiků a ukrajinskými partnery připomněla třetí výročí ruské invaze. Ukrajina, která usiluje o vstup do EU i NATO, se od února 2022 ruské agresi brání s podporou západních spojenců.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
