Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Volodymyr Zelenskyj poprvé odhalil podrobnosti dohody o finanční pomoci ze Spojených států. „Pokud Spojené státy, naši přátelští partneři, odhlasují v Kongresu, aby nám poskytli pomoc ve výši 50 miliard dolarů, jsme povinni vrátit 100 miliard dolarů. Mám otázku, na kterou mi nikdo nemůže upřímně odpovědět. Když Spojené státy prodávají zbraně Izraeli, Kataru, Emirátům, Saúdské Arábii, nepožádají je o něco? 10 generací Ukrajinců za tohle zaplatí později.“
Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Ukrajině dnes na shromáždění k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu kritizovalo na brněnském náměstí Svobody několik řečníků. S obavami mluvili také o mírovém jednání bez Ukrajiny. Důležitý je postoj Evropy, která musí stát za napadenou zemí ještě silněji než dosud, řekli primátorka Markéta Vaňková (ODS) i hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Trumpův postoj zneklidňuje rovněž ukrajinskou menšinu, která čelí rostoucí nenávisti ze strany většinové společnosti, řekla ČTK Ilnara Dudashová z Ukrajinské iniciativy jižní Moravy. Setkání se podle odhadů městské policie účastnilo asi 800 lidí.
Hodnota nerostného bohatství v hlubinách Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), uvedla dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
O den dříve americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Trump uvedl, že USA poskytly Ukrajině 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), ale své peníze dostanou zpět.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
