Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v pondělním rozhovoru pro pořad Blesku Epicentrum řekl, že by z nepozvání Česka na konferenci ve Francii nebyl nervózní, neboť je pozváno Polsko, které vůči konfliktu na Ukrajině zastává stejné pozice jako Češi.
Česko požádalo Ukrajinu o právní pomoc při vyšetřování možného daňového úniku ve výši stovek milionů korun ze strany firem bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Napsal to dnes server Ukrajinski Novyny, který také zveřejnil kopii žádosti adresované ukrajinské generální prokuratuře.
Válka Ruska proti Ukrajině, trvající skoro tři roky, kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její početnost lze přirovnat k počtu obyvatel oblastních měst Brjansk či Tver. Ke konci loňského roku utrpělo 376.000 Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).
Ruská armáda od vypuknutí války přišla podle IISS o 783.000 vojáků, z toho 172.000 přišlo o život a 611.000 utrpělo zranění. Přibližně 235.000 raněných se může uzdravit, ostatní ale byli ve válce podle expertů institutu zmrzačeni.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
