Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil sankce na svého předchůdce a klíčového politického rivala, poslance Petra Porošenka. Porošenko, který byl zvolen prezidentem v roce 2014, se v roce 2019 neúspěšně utkal o prezidentský post se Zelenským.
„Bráníme náš stát a obnovujeme spravedlnost. Každý, kdo poškodil národní bezpečnost Ukrajiny a pomohl Rusku, musí být pohnán k odpovědnosti,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu 12. února s odkazem na Porošenka, jehož čisté jmění přesahuje 1 miliardu dolarů.
Spojené státy se zeptaly evropských zemí, čím mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. Evropští lídři se nyní podle něj budou muset zamyslet a rozhodnout, zda na americký dotazník odpoví, popřípadě, zda odpoví společně.
List Financial Times mezitím napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, která by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem. Dotaz z USA dostaly evropské země tento týden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že dohoda se Spojenými státy o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Dohoda je ústředním bodem snahy Kyjeva získat podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce rychlé ukončení ruské války proti Ukrajině, poznamenal Reuters.
Kyjev přitom usiluje o bezpečnostní záruky, které by Ukrajinu ochránily před možnou další ruskou invazí v budoucnu. „Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ uvedl ukrajinský prezident podle AFP.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
