Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Evropská unie poskytne 30 milionů eur (753 milionů Kč), aby si moldavský separatistický region Podněstří mohl koupit plyn. Dnes to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean. Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území. Ukrajina se třetím rokem brání ruské invazi.
Recean podle ruského listu Kommersant uvedl, že ještě tento měsíc Moldavsko na půjčku pošle do Podněstří tři miliony kubických metrů plynu, aby se zajistilo zásobování regionu a udržení tlaku v soustavě. Další plyn dostane Podněstří v únoru. Plyn zajistí Moldavsko ve spolupráci s maďarskými společnostmi MVM a MOL, financování pokryje grant Evropské unie.
Moldavsko ve zmíněnému sporu mezi Gazpromem a Kišiněvem zpochybňuje výši dluhu. Podněstří a vláda v Kišiněvě se v roce 2022 dohodly, že veškerý ruský plyn odebíraný Moldavskem bude proudit do proruského separatistického regionu, který ale za dodávky neplatí. Podněstří navíc plyn používalo i k výrobě elektřiny, kterou prodávalo Moldavsku.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijedou vysoce postavení představitelé USA, EU či Ukrajiny, ale nikoliv Ruska, uvedl šéf akce Christoph Heusgen.
Vladimir Putin položil květiny u památníku obléhání Leningradu (Petrohradu). Osvobození druhého nejvýznamnějšího města Ruska se datuje na 27. ledna 1944 – tedy právě o rok dřív, než sovětští vojáci osvobodili koncentrační tábor Osvětim.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
