Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Slovensko uvítalo dnešní prohlášení Evropské komise, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů Maďarsko i Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí to v Bruselu uvedl šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Ocenil rovněž, že Kyjev začal zmiňovat možnost přepravy ázerbájdžánského plynu namísto plynu ruského.

Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu z konce minulého týdne pozastavila provoz. Kyjev k útoku uvedl, že rafinerie poskytovala podporu ruské invazní armádě, které se Ukrajina třetím rokem brání. Společnost Rosněfť, která areál provozuje, žádné vyjádření neposkytla.
V rafinerii se podle informací Reuters vzňal zásobník ropy, poničeny byly také železniční nakládací zařízení a hydrorafinační jednotka sloužící k odstraňování nečistot z rafinovaných produktů. Od pátku v zařízení nebyla žádná nakládka, takže se výroba zastavila.
Rjazaňská rafinerie zpracovávala na 13,1 milionu tun ropy, což činilo pět procent rafinérského výkonu ruských zařízení. Rafinerie produkovala benzin, diesel, topný olej a letecké palivo.

Írán od Ruska koupil víceúčelové stíhací letouny Su-35, oznámil dnes brigádní generál íránských revolučních gard Alí Šádmání. Je to poprvé, kdy nějaký íránský představitel nákup potvrdil, napsala agentura Reuters. Oznámení přišlo v době rostoucích obav Západu z narůstající vojenské spolupráce mezi Íránem a Ruskem.
Šádmání nicméně neuvedl, kolik letounů Írán koupil či zda nějaké již do Íránu dorazily. Agentura Tasním ale už v listopadu 2023 napsala, že Írán dokončil dohody o nákupu ruských stíhaček.
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin 17. ledna v Moskvě podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. Ta sice nezmiňuje dodávky zbraní, ale uvádí se v ní, že obě země budou rozvíjet vojensko-technickou spolupráci.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.