Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho moldavský protějšek Maia Sanduová po jednání v Kyjevě prohlásili, že jsou připraveni pokrýt energetické potřeby Podněstří. Dodávky ruského zemního plynu do Podněstří byly 1. ledna zastaveny kvůli rozhodnutí Ukrajiny ukončit tranzit ruského plynu.
Ruské síly 25. ledna zasáhly pomocí bezpilotních letounů město Charkov, informovaly místní úřady. Rusko se zaměřilo na Ševčenkovský, Kyjevský a Cholodnohirský okres, informoval charkovský starosta Ihor Těrechov.
V Cholodnohirském okrese utrpěly dvě ženy a jeden muž akutní reakci na stres. Zdravotníci je ošetřili na místě. Jeden ze zásahů byl proveden dronem Molnija v Ševčenkovském okrese. Podle předběžných údajů zásah způsobil požár. Ruské útoky na město také narušily dodávky vody a elektřiny v několika čtvrtích.
Páteční kybernetický útok na největší zdravotní pojišťovnu na Slovensku VšZP se podařilo odrazit, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok útok označil za součást snah o destabilizaci země. Premiér Robert Fico už v pátek, před mohutnými protivládními demonstracemi, z útoku obviňoval Ukrajinu a spojoval ho s představiteli slovenské opozice, nevládních organizací či s protivládními médii.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna má silný systém ochrany, který naštěstí zajistil, že útok byl odražen a nyní je situace stabilizovaná,“ uvedl Šaško. Pojišťovna, kterou ovládá stát, už v pátek informovala, že údaje pojištěnců jsou v bezpečí a k žádnému úniku informací nedošlo.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
