Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Americký prezident Donald Trump uplynulé dva roky neustále opakoval, že do 24 hodin po návratu do Bílého domu ukončí válku na Ukrajině, která se brání ruské agresi. Pochybnosti o jeho schopnosti splnit ambiciózní slib se potvrdily v úterý, když dokončil první celý den svého druhého mandátu. Nenaplněné zůstaly i některé další z kroků, které ohlašoval na první den funkčního období, včetně uvalení cel na dovoz z Mexika a Kanady.
Podle analýzy zpravodajského webu Axios v letech 2023 a 2024 Trump ve svých projevech či rozhovorech více než 30krát řekl, že během prvního dne po případném návratu do prezidentské funkce urovná konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Jeho plány v tomto směru dodnes zůstávají nejasné, přičemž už několik dní před pondělní inaugurací lídr Republikánské strany připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
Otázku má na starosti generál ve výslužbě Keith Kellogg, kterého Trump jmenoval zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu. Podle deníku The Wall Street Journal mu prezident vytyčil cíl, aby válku ukončil do 100 dní od inaugurace. „Skoro nikdo si nemyslí, že to dokáže, obzvláště pak Rusové,“ napsal list v noci na dnešek.
Vzdání se ruského občanství kvůli získání českého nemá podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) platit pro azylanty, odpůrce současného ruského režimu nebo osoby, na nichž má Česko zájem. Ministr to dnes uvedl v Senátu při obhajobě doplňků novely, jejímž hlavní cílem je prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Podle oponentů je ale podmínka vzdání se ruského občanství obtížně naplnitelná a diskriminační, neboť se netýká například občanů Běloruska, na což poukázal předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (za ODS).
„Neměníme podmínky pro získání dlouhodobého a trvalého pobytu, návrh z ČR nikoho nevyhání,“ uvedl Rakušan. Podle něj doklad o vzdání se ruského občanství i po ruském vpádu na Ukrajinu byli ruští běženci schopni dodat. „Vzdání se ruského občanství není podmínka nesplnitelná,“ řekl ministr. Podle Hraby by ale doklad byli schopni snadněji dodat agenti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří by v Česku chtěli vyvíjet podvratnou činnost.
Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu ohlásilo dobytí další ukrajinské obce - tentokrát v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Invazní síly se podle Moskvy zmocnily vesnice Zapadne, která se nachází severně od Kupjansku a západně od řeky Oskil. Tento tok podle agentury AFP dlouho tvořil frontovou linii. Rusku se ale letos podařilo vybudovat předmostí na řece, Zapadne se nachází asi čtyři kilometry západně od ní, což představuje významný zisk, napsala AFP.
Kupjansk je jedno z ukrajinských měst, které Rusové obsadili na začátku své invaze do země, ale ukrajinské ozbrojené síly je z něj v září 2022 vytlačily. V poslední době však invazní jednotky na východě Ukrajiny postupují a tlačí se mimo jiné k logisticky důležitému městu Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
