Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Nástup nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa je příležitostí k jednání o konci války na Ukrajině. Jeho výsledek musí být přijatelný nejen pro Rusko a USA, ale i pro Ukrajinu a také Evropu. Ta proto musí do jeho podoby promlouvat. Při návštěvě Černé Hory to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.
„Prezident Trump a jeho administrativa nabízejí, už jen tím, že tam jsou, novou příležitost k jednání. Uzavření dohody bude nesmírně důležité, ale ta dohoda bude muset mít akceptovatelné podmínky pro Ukrajinu, akceptovatelné podmínky pro Evropu, nejen pro Rusko nebo pro Spojené státy,“ řekl Pavel na setkání se studenty fakulty politických věd v Podgorici.
Británie v posledních dnech sledovala ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu a rozhodla se posílit svou reakci na tajné operace ruských lodí a letadel v zájmu ochrany podzemních kabelů. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters v britském parlamentu britský ministr obrany John Healey.
Podle Healeyho ruské špionážní plavidlo Jantar, které Moskva využívá ke zpravodajské činnosti a mapování kritické infrastruktury na mořském dně, vstoupilo v pondělí do britských výsostných vod a královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.
Obavy z možné sabotáže elektrických a telekomunikačních kabelů a produktovodů zesílily po řadě podobných incidentů v Baltském moři po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. „Nebudeme se ostýchat provést robustní akci na ochranu Británie,“ varoval Healey. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ dodal ministr.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump to uvedl na své síti Truth Social.
Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do Spojených států, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. Které by to měly být, prezident neupřesnil.
Rusko vede válku na Ukrajině už téměř tři roky, od invaze na konci února 2022.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
