Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Spravedlivý mír na Ukrajině musí podle slovenského premiéra Roberta Fica vyhovovat oběma stranám a respektovat příčiny konfliktu. Fico to řekl při dnešní návštěvě Turecka, které označil za jednu ze zemí, jež by mohly vyvinout úsilí k mírovým jednáním. Posun ohledně konfliktu očekává od Donalda Trumpa. Fico ocenil, že Ankara připustila možnost dodávek ruského plynu pro Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream po ukončení jeho přepravy přes Ukrajinu.
„Je nemožné očekávat, že by Ruská federace opustila území, která kontroluje. Zdá se, že je nemožná představa, že by Ukrajina byla členským státem NATO,“ uvedl Fico na tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Dodal, že považuje za přesný Trumpův názor, že dřívější americká administrativa Joea Bidena vyprovokovala Rusko k použití vojenské síly vůči Kyjevu právě kvůli tomu, že začala hovořit o členství Ukrajiny v NATO. „Uvítal bych, pokud by nový americký prezident dal co nejrychleji zadost svému slibu, že udělá všechno pro to, aby v krátké době došlo k zastavení krveprolévání na Ukrajině,“ uvedl slovenský premiér.

„Mnozí se domnívají, že dneškem začíná nová stránka dějin. Je čas, aby demokracie zvítězila nad tyranií,“ tweetuje ukrajinská liberální poslankyně Kira Rudiková v den inaugurace staronového amerického prezidenta. „A USA by nám měly pomoci, aby se tak stalo.“

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní tiskové agentury TASS prohlásil, že je otevřen dialogu s administrativou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se dnes znovu ujme moci.
„Nikdy jsme dialog neodmítali a vždy jsme byli připraveni udržovat vyrovnané vztahy a spolupracovat s jakoukoliv americkou administrativou,“ řekl Putin při schůzce se členy své bezpečnostní rady. Dodal, že dialog musí být „postaven na rovnocenném základě a vzájemném respektu“. Putin také Trumpovi k návratu do Bílého domu pogratuloval. Šéf Kremlu je podle svých slov připraven jednat s Trumpem mimo jiné o Ukrajině, která se už bezmála tři roky brání ruské vojenské agresi, kterou nařídil Putin.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.