Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Kurt Volker, který sloužil jako zvláštní představitel USA pro Ukrajinu během Trumpova prvního funkčního období, předpovídá, že Trump vyzve Putina, aby zastavil vojenské akce, a varuje ho, že výrazně zvýší tlak na Moskvu, pokud ruský vůdce nevyhoví.
Pokud Putin odmítne zastavit nepřátelství, Volker tvrí, že Trump „otevře stavidla“ a umožní Ukrajině půjčit si tolik peněz, kolik chce, a nakoupit vojenské vybavení, které si přeje, a současně zpřísní sankce vůči ruskému ropnému a plynárenskému sektoru.
Nastupující americký prezident Donald Trump vnese do Evropské unie jasno, ale bude to i náročné. Řekl to dnes šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Vyjádřil se tak na berlínském setkání špiček Evropské lidové strany (EPP), tedy největší frakce v Evropském parlamentu, uvedla agentura Reuters. Bývalá dlouholetá kancléřka Angela Merkelová (CDU) na jiné akci křesťanských demokratů v Düsseldorfu vyzdvihla nezbytnost pokračování partnerství s USA.
Merkelová dnes na novoroční recepci regionální organizace CDU v Severním Porýní-Vestfálsku řekla, že transatlantické partnerství je dnes ještě více nepostradatelné než před několika lety. Bez podpory USA a NATO by Ukrajina nemohla po napadení Ruskem zůstat suverénním státem, zdůraznila bývalá kancléřka. Jen s USA a NATO lze dosáhnout toho, že ruský prezident Vladimir Putin „válku nevyhraje a Ukrajina zůstane samostatným státem“, řekla.
V Donětském regionu vznikají operační sály a provizorní nemocnice všude, kde je alespoň nějaká možnost bezpečí. Často tak vojáky a další raněné operují ve sklepech.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
