Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Prezident Vladimír Putin a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali dohodu o partnerství mezi Ruskem a Íránem. Dohoda podle Kremlu pokrývá všechny oblasti od obchodu přes vojenskou spolupráci až po vědu, vzdělávání a kulturu, napsala agentura AP. Podle listu Kommersant úmluva, která nahradí smlouvu z roku 2001, klade důraz na spolupráci obou zemí v bezpečnosti a obraně.
Podle agentury Interfax ve smlouvě stojí, že pokud bude jeden ze signatářů napaden, druhý nepomůže agresorovi, ale bude podporovat urovnání sporů na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Dále se ve smlouvě hovoří mimo jiné o spolupráci v oblasti energetiky včetně té jaderné. Moskva a Teherán také chtějí vytvořit platební systém nezávislý na třetích zemích.
Putinova válečná ekonomika běží na výpary, tvrdí komentátor pro The Kyiv Independent. Krize se podle něj prohlubuje ve vícero směrech: inflace roste, vládne nedostatek pracovních sil, docházejí rezervy a zhoršují se technologické možnosti. „Do podzimu 2025 může dojít ke kritickému rozpočtovému schodku,“ uvádí.
Bidenova administrativa tajně financovala ukrajinský průmysl dronů, uvádí prestižní americký server The New York Times a ukrajinský Kyiv Independent. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odtajnila dříve nezveřejněné snahy o podporu ukrajinského průmyslu dronů, včetně finančních prostředků ve výši 1,5 miliardy dolarů zaslaných v září 2024, informoval 17. ledna The New York Times s odkazem na anonymní úředníky. Američtí zpravodajští důstojníci údajně pomáhali při zlepšování schopností ukrajinských dronů a pomáhali navrhovat novou generaci dronů určených k revoluci v moderní válce.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
