Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Čína je připravena i nadále spolupracovat při vyšetřování incidentu, při němž byly v listopadu v Baltském moři přerušeny dva telekomunikační optické kabely. Podle agentury AFP to dnes uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Z poškození kabelů spojujících Švédsko s Litvou a Německo s Finskem je podezřelá čínská loď I Pcheng 3.
Čtvrteční summit Evropské unie doprovázela hádka o tranzit ruského plynu mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. ČTK se to dozvěděla z diplomatických zdrojů, podle kterých maďarský premiér a kritik Ukrajiny Viktor Orbán překvapivě mlčel. A právě čtvrtečním děním na summitu Fico zdůvodnil cestu do Moskvy, kde v neděli jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pozadí čtvrtečního summitu se dnes věnuje také bruselský portál Politico, podle kterého Fico novinářům řekl, že mu Zelenskyj přislíbil 500 milionů eur z ruských aktiv, pokud Slovensko podpoří ukrajinské členství v NATO.
Jeden ze Zelenského poradců k tomu ale uvedl, že Fico slova ukrajinského prezidenta vytrhnul z kontextu. Zelenskyj podle tohoto poradce, jak napsalo Politico, vyjmenoval všechny zdroje peněz, které Slovensko od Ukrajiny získává mimo jiné za dodávky elektřiny, transport ropy či prodej paliv. Fico na to reagoval tím, že nechápe, proč by Bratislava měla přijít o jakékoli peníze kvůli válce na Ukrajině. Zelenskému podle zdrojů ČTK vyčetl, kolik Slovensko válka na Ukrajině stojí.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 47 ruských dronů, informovalo dnes ukrajinské letectvo. Ze dvou regionů země jsou hlášeny škody. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že v Tatarské autonomní republice se podařilo zničit sklad dílů pro drony typu Šáhed-136, jaké Rusko používá k útokům proti ukrajinskému území. Škody vyčíslila na 16 milionů dolarů (385,7 milionu korun).
„V Chmelnycké a Kyjevské oblasti byly při ruském útoku poškozeny soukromé firmy a civilní budovy. Podle předběžných informací je to bez obětí na životech, zraněným se dostává pomoci,“ napsalo ukrajinské letectvo na telegramu k následkům ruských dronových útoků z dnešní noci. V Chmelnycké oblasti utrpěl zranění jeden člověk, v Kyjevské oblasti bylo poškozeno elektrické vedení, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. Letectvo také uvedlo, 25 bezpilotních letounů se ztratilo z radarů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
