Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko dnes na Ukrajinu útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu, informoval Zelenskyj. Doplnil, že ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich 11 zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery. Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také 80 nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů.
Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.
Rusko tvrdí, že dnešní rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byl odplatou za středeční ukrajinský úder proti vojenskému letišti v Taganrogu ve východní části Azovského moře. Ruské ministerstvo obrany na svém telegramovém účtu uvedlo, že ukrajinská armáda k nim použila americké střely ATACMS.
Moskva tvrdí, že cílila na „objekty ukrajinské energetické infrastruktury klíčové pro podporu zbrojařského průmyslu“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
