Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Sněmovna opět nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl kvůli průtahům odklad účinnosti předlohy, jež také předpokládá zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat. Nynější řádná schůze bude pokračovat ve středu.
K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ani v listopadu, kdy poslanci opozičního ANO zpochybňovali některé z pozměňovacích návrhů. Dnes za opoziční klub SPD předlohu kriticky zhodnotil v zatím hodinovém vystoupení Radek Koten. Za jistou ztrátu suverenity označil prodlužování dočasné ochrany od příštího roku automaticky podle příslušného předpisu EU. Jako diskriminační zhodnotil navrhované doplnění novely o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace. Žadatelé by se museli vzdát občanství ruského a doložit to. Opatření by mělo podle předkladatelů přispět k omezení ruského vlivu v Česku.
Estonská obranná společnost Frankenburg Technologies plánuje v roce 2025 začít na Ukrajině testovat nové střely proti dronům, informovala agentura ERR.
Společnost, která je v Evropě považována za nadějný stratup v oblasti obranných technologií, vyvinula rakety určené k zachycení íránských bezpilotních letounů Šáhid ve výšce až dvou kilometrů. Klíčovou vlastností systému je využití umělé inteligence pro autonomní zaměřování. „Technologie je slibná a v novém roce ji začneme testovat na Ukrajině,“ uvedl pro ERR Kusti Salm, generální ředitel společnosti.
Podle běloruské monitorovací skupiny Hajun během nočního útoku Ruska na Ukrajinu 6. prosince narušilo letecký prostor Běloruska nejméně 10 bezpilotních letounů typu Šáhid. Drony údajně přeletěly do Běloruska z Ruska a směřovaly k Homelu, Lojevu a Mazyru. K náletům docházelo v různých intervalech od 22:07 místního času a pokračovaly až do časných ranních hodin. Běloruské letectvo na incidenty nezareagovalo.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
