Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Polské předsednictví v EU, které začne od ledna, bude ve znamení široce pojaté bezpečnosti. Dnes to ve Varšavě podle agentur prohlásil polský premiér Donald Tusk po schůzce s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a lídry politických frakcí v europarlamentu.
Podle šéfa polské vlády bude Varšava sedmadvacítce předsedat v náročném období. Připomněl v této souvislosti krize na Ukrajině, na Blízkém východě nebo současné dramatické dění v Gruzii a Jižní Koreji.
Trest doživotního vězení navrhl pro ruského nacionalistu Jana Petrovského finský prokurátor v první den soudního jednání v Helsinkách. Rus, který dnes vinu odmítl, stojí před soudem kvůli možným válečným zločinům na východě Ukrajiny v roce 2014, uvedla agentura Reuters.
Soud s Petrovským je „vzácným pokusem“ prokurátorů mimo Ukrajinu hledat spravedlnost pro oběti válečných zločinů v konfliktu, který fakticky začal dávno před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, píše Reuters. Jan Petrovskij, vystupující rovněž pod jménem Voislav Torden, je obviněn, že spolu z muži ze své polovojenské jednotky zabil na východě Ukrajiny 22 ukrajinských vojáků a další zranil.
Rusko nařídilo uzavřít polský generální konzulát v Petrohradě. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že Varšavu krok Moskvy nepřekvapil, neboť ho po uzavření ruského konzulátu v Poznani očekávala.
„Ruské rozhodnutí přijímáme s důstojnou lhostejností, protože jsme ho očekávali,“ řekl Sikorski novinářům na Maltě, kde se účastní jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
