Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Českým velvyslancem na Ukrajině bude od příštího podzimu Luboš Veselý, který je nyní na ministerstvu zahraničí zvláštním zmocněncem pro koordinaci české politiky vůči Rusku. Ve funkci vystřídá Radka Pecha, u kterého bylo kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině od začátku v plánu, že bude v Kyjevě jen dva roky. S odvoláním na své tři zdroje z ministerstva zahraničí to dnes uvedl Deník N.
S návrhem ministra Jana Lipavského (nestr.) na vyslání Veselého do Kyjeva podle zdrojů deníku souhlasila vláda a s prezidentem Petrem Pavlem je domluvené, že nominaci nebude blokovat. Ministerstvo zahraničí věc nechtělo komentovat. „Personální záležitosti ve věci velvyslaneckých postů jsou v utajeném režimu, tudíž je nekomentujeme,“ uvedla pro Deník N mluvčí úřadu Mariana Wernerová.
Veselý je absolventem ruských a východoevropských studií, na ambasádě v Kyjevě působil v letech 2010 až 2014 na politickém úseku. Od roku 2019 byl zástupcem velvyslance v Rusku a po zveřejnění podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, byl na jaře 2021 nejvýše postaveným vyhoštěným českým diplomatem. Rusko k vyhošťování přistoupilo v reakci na stejný postup české strany.

Ruský prezident Vladimir Putin zrušil nařízení, že všichni odběratelé ruského plynu za něj musejí platit prostřednictvím banky Gazprombank. Spojené státy minulý měsíc na státem kontrolovanou banku uvalily sankce. Ty jí zabraňují v provádění jakýchkoli nových transakcí v oblasti energetiky, což může zablokovat způsob, jakým mohou evropští zákazníci platit za ruský plyn.
Putin vydal původní nařízení v březnu 2022. Přiměl jím odběratele ruského plynu platit za dodávky prostřednictvím Gazprombank, a to pomocí schématu, které zahrnovalo platby v rublech. Po dnes zveřejněných změnách dekretu není podle agentury Reuters zcela jasné, jak budou platby probíhat. Ruské úřady uvedly, že na vyřešení problému pracují.

Dodávky ropy ruským ropovodem Družba do ČR by měly být v pátek obnoveny poté, co se vyřeší problémy s platbami za tranzit přes Ukrajinu, píše Reuters.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.